Boj duší ~ Přátelství hory přenáší

8. června 2011 v 18:28 | Twilightačka♀

Připomenutí minulé kapitoly:
Prví se vzpamatovala Amy ,,skutečně?! A nezdá se mi to jen tak náhodou?" rozhlédla se kolem a zavadila pohledem o Am ,,nezdá!" povzdechla si a otočila se zpět za mužíčkem v naději,že ho přemluví aby jí pustil zpátky do JEJÍHO světa, pch jak je to pitomé, před spaním si často vysnívala,že je někdo úplně jiným a zažívá bláznivá dobrodružství,ale zažít si to na vlastní kůži...myslím,že mi to stačí,otřásla se ,,mohl byste mne pustit.." zarazila se,kde nic tu nic,tam kde před chvílí stál náž známí Okarin,tam teď rozhodně nebyl! ,,No výborný!" postavila se a drcla přitom do Am,kterou to vzbudilo, oči se jí rozšířili údivem a poté se postavila ,,kde to jsme?!" Amy se na ní mrzutě podívala ,,stejně bys to nepochopila,v jiné zemi ty bláhová!" napodobila schválné fistuli,kterou před chvílí mluvila Am.
Amy čekala všechno jen tohle ne....Am byla vždy ta rozmazlená a hýčkáná,taky si toho patřičně cenila,ale teď toho na ní bylo moc! ,,Ty si myslíš jak si vtipná!" začala křičet! ,,Ale jsi trapná,jen počkej až se to dozvědí rodiče a ve škole! Tenhle blbej les! (kopne do stromu) myslíš si jak si na mne vyzrála viď když mne tu převlíkneš...ó můj bože do čeho si to nás navlíkla? Je to staré a ušmudlané ty jsi ale krá...!" nestačila doříc jelikož ji vyrušil příšerný zvu,takový jako vydává helikoptára jen o pár tisíc vyšší....
Amy se ohlédla a spatříla černou masu postav jak se na ně hrne,obě zaječely a rozeběhly se na opačnou stranu od příšer,utíkaly a utíkaly, tušily že jsou rychlejší než postavy,ale panika nad nimi zvítězila až doběhli na vylikou sráz lemovanou kopci. Am se otočila ,,Amy?!" Amy tam nestála,Am si nejdříve myslela že si z ní opět dělá jen legraci,ale ani po několika vteřinách se Amyin výsměšný hlásek neozýval...Am se rozplakala,už před sebou viděla ony černé postavy,když pojednou se odněkaď zvýšky vynořili dva páry rukou a vytáhli ječící a ubrečenou Am vzhůru na jakési obydlí na stromě,Am se rozkoukala,na jedné straně stála Amy,a vůbec nevypadala výsměšně,a na drué straně stál,proboha kdo to je,jakýsi muž. Který se uklonil když zpozoroval,že ho Am pozoruje ,,Sean,jméno mé!" Amy se třásla,měla přes sebe přehozenou deku ,,Amy a amy!" vykoktala Am ,,ale mě říkají Am!" Sean se usmál. Am která podle všeho (a velmi vyjímečně) byla z těch dvou jediná kdo byl schopný rozumě mluvit začala ,,co to bylo,nevíš?" Sean se poní ohlédl ,,ale samozřejmě že vím,to jsou Murmoni,dřív to byli lidé,ale povídá se že byl na začátku úplně jediný,ale když vás kousne stane se z vás taky..hmm..tohle,zombie?" Am zalapala po dechu ale Sean pokračoval ,,bývali to lidé jako my.." teď bylo slyšet šokované nadechnutí od Amy z rohu která se předklonila přes zábradlí ,,a nevylezou sem?" vyjekla,ale Sean jek zavrtěl hlavou ,,nemůžou!" víc se od něj ten den nedozvěděli.
,,Proč my vykáš nemehlo?" ozval se hlas Amy Laurenové ,,jako bys ses už dost neztrapnila!" Am šla bezpřemýšlení za Am a místo toho aby jí řekla co si o ní myslí..to co si tolikrát nacvičovala před zrcadlem jen mlčky přikyvovala. Snad ze zvyku zabočila na svoustrašidelnou cestu k domovu a Amy, jelikož ještě nedoluvila jí slepě následovala jak koza. Když stály na stejném místě jako Am Muckyová včera touhle dobou stalo se to samé jako Am včera zablýsklo se jim před očima, ale místo toho aby se něco stalo, nebo aby se objevil nějaký človíček, dívky zůstali stát před obyčejnou ošuntělou botou, kterou by si ani Am Muckyová nenavlíkla. Amy se na ní udiveně podívala ,,na co si to hraješ proboha, to jsi tak vyjukaná z obyčejné boty! haha.. Am je nejen blbá, ale ještě ke všemu strašpytel!ů aby dokázala Am jak je pitomá vydala se k botě a kopla do ní. Am připadalo že to se nemá a vůbec...všechno jí připadalo děsně divné, vydala se za tím škrpalém a zvedla ho do ruky. Až v takovéhle blízkosti se dala rozeznat písmenka na hřbetu boty ,,Podívej Amy,je tu něco napsané!" Am se bezmyšlenkovitě vydala za Amy a také četla ,,Vše co bylo nebude, a co bude ..." nemohla přečíst to poslední slovo ,,jiné!" řekla Amy zpoza Am a ukázala jí papírek v ruce ,,stala se mi taková zvláštní příhoda!" ovšem už neměla čas domluvit,jakmile dořekla ty slova jenž patřila na botu, otevřela se v zemi díra která se podobala víru v oceánu, akorát měla oranžovou barvu a vycházeli z ní prapodivné zvuky...dívky do díry upadli!

Obě se probudili vedle sebe,měli na sobě úplně jiné oblečení, možná z renesance, ovšem každá neměla žádný honosný šat, spíše na služku dalo by se říct a před nimi stál ten mužíček ,,Vítám vás v Haleiri dámy!"

3.kapitola-přátelství hory přenáší
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hannah-montana-twilight hannah-montana-twilight | Web | 9. června 2011 v 15:40 | Reagovat

taky jsem měla přátelství co hory přenášelo, ale po 14 letech přátelení se z toho vyklubalo přátelství co hory zbouralo...

2 Alita Alita | Web | 9. června 2011 v 16:59 | Reagovat

přečtu si ji později :D

3 MaCi MaCi | Web | 9. června 2011 v 17:53 | Reagovat

=)

4 MaCi MaCi | Web | 9. června 2011 v 17:53 | Reagovat

[1]: tak nějak...

5 Krist Krist | Web | 14. června 2011 v 21:11 | Reagovat

přátelství hory přenáší.. takový jsem měla taky a zkonšila jsem u žiletky :-/ xD jinak povedená kapitolka :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.